Stranger Things patří v současnosti k nejlepším seriálům, proto jsem si ho nemohl nechat ujít. Zatímco však první řadu jsem shlédnul za čerstva v době jejího uvedení, další dvě jsem viděl až nyní. Proč jsem otálel se sledováním druhé a třetí série?
Seriál Stranger Things se poprvé objevil v roce 2016. V té době jsem se do něj i pustil. Nadšení, které ve seriál mně vyvolal, bylo nepopsatelné. Skoro až hororová atmosféra, promyšlená zápletka v kombinací s osmdesátkovou stylizací, to bylo něco pro mě. Stranger Things mi přišel opravdu originální. Dost tomu pomohli i dětští hlavní hrdinové,, kteří do příběhu sedli jako hrnec na prdel, nebo jak to vlastně je. Jedinou vadou na kráse bylo, že mi seriál přišel občas až zbytečně natahovaný, ale to je bohužel uděl dnešní produkce. Samotné finále dávalo tušit, že tvůrci počítají s další řadou. Nadšení vystřídaly mírné obavy, zda si seriál udrží nastavenou laťku a taky, zda se má příběh kam posouvat. Možností, kam seriál směřovat, bylo dost.
Druhá řada vyšla rok od té první. Samozřejmě jsem ji začal hned sledovat. Jenže po pár dílech nastalo něco, co jsem nečekal. Nebo vlastně trochu čekal, ale snažil jsem se, aby se to nestalo. Seriál mě přestal bavit. Pauza trvala až do roku 2020, kdy jsem se ke Stranger Things vrátil. Zatímco první řadu jsem si díky skvělému příběhu pamatoval a nebylo nutné ji sledovat znova, co se dělo v těch pár dílech z druhé série, to se mi absolutně vykouřilo z hlavy. Tudíž jsme ji začal sledovat od začátku. Už po prvních dvou dílech jsem si uvědomil, proč jsem tenkrát přestal Stranger Things sledovat. Byl to hlavně zbytečně velkým počtem postav, které se v příběhu objevily. Navíc autoři rozdělili tyto postavy do několika skupinek, které vlastně až skoro dokonce jely každá po vlastní ose. Nakonec mi to sice nepřišlo jako velký problém, ale často se mi stávalo, že jsem úplně zapomněl, že ten je s tím a jsou tam, zatímco ona je s ním a jsou tam. Každopádně jsem byl rád, že zpočátku nesmyslný vývoj události začal dávat smysl a vše tak mohlo směřovat k velkému finále. Bohužel k finále, které bylo trochu pošpiněné myšlenkou na to, že existuje další série. Opravdu zde měli seriál ukončit. Bohužel se tak nestalo.
Na rovinu řeknu, že třetí řada již být neměla. To jsem si myslel než jsem ji viděl. A myslím si to i potom, co jsem ji viděl. Jestli mi vadilo štěpení děje u druhé řady, tak tady je to ještě horší. Milion dějových linek, milion postav, které se nakonec v předposledním díle zázračně sejdou, aby se v posledním díle společnými silami zbavili zla. Co však bylo horší, byl samotný příběh. Ten mi přišel už doopravdy překombinovaný, ale celé to nějak pozbývalo smysl. Často se mi stávalo, jak jsem se přistihl, že nevnímám a jsem myšlenkami úplně někde jinde. Nejvíce mě však dostal konec. Už chápu, proč mi Yuli z blogu Faustova knihovna tvrdila, že ji krabice kapesníku byla málo. Bohužel mě asi nedostal tak jako ji. Na rovinu však musím říct, že i když jsem třetí řadu v podstatě jen pomlouvám, stále tvrdím, že jde o nadprůměrný seriál, který předčí 90% dnešní produkce. Moje frustrace pramení spíše v neschopnosti udržet nastavenou laťku a kvalita jde s každou řadou níže. To platí i pro druhou řadu samozřejmě.
Pokud jste tedy Stranger Things ještě neviděli, určitě se na něj podívejte. Věřím, že budete nadšení. Jen počítejte s mírně snižující se kvalitou s každou další řadou. Každopádně se podívejte co nejdříve, jelikož se chystá další řada. Co vlastně od ní očekávám? Jak jsem již psal. Třetí řada již být neměla. Myslel jsem si to než jsem ji viděl a myslel jsem si dal i potom, co jsem ji viděl. A to je tak trochu odpověď na to, zda se těším na čtvrtou řadu, která by měla vyjít někdy na konci roku. Snad mě autoři překvapí a bude to opět pecka, jako první série.
Žádné komentáře:
Okomentovat